Historie Vlastivědného muzea Jesenicka

Historie Vlastivědného muzea Jesenicka

K založení městského muzea v Jeseníku (dříve Frývaldov, německy Freiwaldau) došlo v období mohutné vlny zvýšeného zájmu o regionální vlastivědu na přelomu 19. a 20. století. Podnětem pro zřízení muzea se stala výstava Alt-Freiwaldau und Umgebung (Starý Frývaldov a okolí), která se setkala s velkým úspěchem. Toho využili jesenický děkan Josef Neugebauer a učitel Adolf Kettner, kteří iniciovali zřízení místního muzea. K fyzickému vzniku instituce došlo usnesením městské rady dne 19. října 1900, funkcí kustoda budoucích muzejních sbírek byl pověřen Adolf Kettner. Veřejnost byla výzvou s názvem „Našim spoluobčanům ve městě a okolí“ aktivizována k tomu, aby se na vytvoření sbírkového fondu rovněž podílela. Prvním sbírkovým předmětem se stal kamenný kříž s letopočtem 1646, který se vztahoval k pověsti o smrti jesenického kata (vzácný předmět se dodnes nalézá ve stálé expozici). K nejštědřejším mecenášům patřil zmíněný Josef Neugebauer, který věnoval vznikajícímu muzeu celou soukromou sbírku historických památek, dále pak baronka Waldorfová a zvláště hejtman Johann Ripper, zeť zakladatele jesenických lázní Vincenze Priessnitze. Protože se sbírky brzy rozrostly, byly obecním zastupitelstvem pro potřeby muzea uvolněny k užívání čtyři místnosti v budově tzv. Pedagogia ve Školní ulici, kde také bylo jesenické muzeum 17. prosince 1905 za účasti nejširší veřejnosti slavnostně otevřeno.

Mezi nejcennější sbírkové předměty na počátku existence muzea patřily např. doklady slezského lidového umění (malované obrázky na skle, kramářské písně, kroje, dřevořezby) a památky na Vincenze Priessnitze, zakladatele zdejších proslulých lázní.

I po vzniku Československé republiky zůstalo jesenické muzeum nadále institucí regionálního významu. Rozšiřování sbírkového fondu si již koncem 20. let 20. století vynutilo zabývat se myšlenkou získat vyhovující výstavní a depozitní prostory. Po úspěšném jednání s komorním ředitelstvím vratislavského biskupství se mohlo muzeum přemístit do části budovy jesenické Vodní tvrze, kde byla také instalována stálá muzejní expozice. Zde pak bylo v počátcích 30. let muzeum znovu otevřeno.

Druhá světová válka samozřejmě zasáhla do činnosti muzea i do sbírkových fondů. Po několikerém stěhování instituce a rekonstrukci Vodní tvrze v roce 1955 zde byla následně upravena nová expozice a vytvořen poválečný sbírkový fond, postupem času rozčleněný pod vedením samostatných odborných pracovníků do tří částí: společenskovědní, geologické a biologické.

Od roku 1963 bylo jesenické muzeum sloučeno s Okresním muzeem v Šumperku, pod jehož správou zůstalo až do roku 1996. V současné době je Vlastivědné muzeum Jesenicka příspěvkovou organizací zřizovanou a financovanou Olomouckým krajem.

Fotografie
Historie Vlastivědného muzea Jesenicka
Historie Vlastivědného muzea Jesenicka