Díl osmatřicátý: Nález století – meč z doby bronzové u Staré Červené Vody

Publikováno 4. prosince 2020

Na stránkách VMJ pravidelně informujeme o archeologických výzkumech. Tento rok se podařilo učinit nález, jehož historický význam zdaleka přesahuje hranice našeho regionu.

Na jaře se s pracovníky VMJ telefonicky spojil občan Staré Červené Vody s tím, že by rád předal sekerku a meč z bronzu, které našel při sběru hub. Po převzetí těchto historických předmětů nastávají vždy zákonem předepsané úkony. To znamená, že je třeba se seznámit se prostředím, kde byly nalezené předměty uloženy, fotograficky zdokumentovat a odebrat vzorky zeminy, které slouží pro vědecké analýzy. Jelikož Vlastivědné muzeum Jesenicka nedisponuje přístroji, které jsou k takovému úkonu potřeba, byli o pomoc požádáni kolegové ze Slezského zemského muzea v Opavě, s nimiž úzce spolupracujeme, konkrétně se skupinou vedenou PhDr. Jiřím Juchelkou. Ti se spojili s dalšími odbornými institucemi, a tak se dá s nadsázkou říci, že se na odborném vyšetření tohoto vzácném nálezu podílela celá republika. Nebudeme a ani nechceme naše čtenáře zatěžovat odbornými analýzami, diskuzemi, grafy či tabulkami. První úkolem je ,,začlenit“ dobu, z níž dané předměty pochází. Prvním vodítkem je samozřejmě materiál – oba předměty jsou z bronzu, tedy pro začátek můžeme určit dobu bronzovou. To je však velmi zjednodušené, neboť i doba bronzová se člení. Naštěstí dnes je již archeologie celosvětově propojená a nalezené předměty jsou z velké části zkatalogizované. Sekerku i meč lze datovat do doby cca 1300 př. n. l., tedy do přelomu střední a mladší doby bronzové. Co se týká sekerky, jedná se o tzv. typ se schůdkem, které jsou celkem v této době běžným sortimentem, a proto se jí nebudeme podrobněji zabývat. U druhého předmětu se však zastavíme. Typově se jedná o meč s plnou litou rukojetí, který v prostředí českého Slezska je zcela unikátní. Vždyť k poslednímu nálezu bronzového meče na tomto území došlo před téměř padesáti lety. Fyzicky se tak jedná o druhý dochovaný nález z daného prostoru (meč z Koblova), další meče z Krnova a Dolního Benešova jsou dnes již ztracené. Meč nalezený na katastru Nové Červené Vody tak představuje jedinečný objev velké historické hodnoty. Jeho lokace na severním podhůří masivu Jeseníků ukazuje na kontakty především s oblastí Oderského levobřeží, s osídlením vázaným k soudobým lokalitám ležícím dnes na území Polska. Jeho charakter provedení však dokazuje ovlivnění z oblasti Karpatské kotliny (silný vliv především v počátcích popelnicových polí), stejně jako vliv z regionů v současném Německu (zde se nachází bohatá kolekce mečů s plnou litou rukojetí).

Již první analýza přinesla překvapení – po odborném zkoumání pod rentgenem se na čepeli zachoval otisk látky. Po tolika tisících letech se nám vynořila z hlubin času textilie, resp. její negativ, což je důkazem toho, že meč byl původně uložen do země zabalený v textilu. Následně byla zbraň převezena na odborné expertízy do Západočeské univerzity v Plzni pod vedením PhDr. Petra Krištufa, Ph.D, kde provedli přesné RTG snímkování a rozbory, z nichž vyplynulo, že kromě velké dutiny v lomu meče se objevily i další drobné dutinky v kovu. Nebudeme čtenáře zatěžovat odbornými analýzami, uvedeme zde jen závěr tohoto šetření: „Meč po analýzách nebyl po odlití kován, o tom svědčí absence mechanického zploštění dutin v kovu. Kování obecně zvyšuje pevnost slitiny a nebylo tedy vynaloženo úsilí k získání co nejlepších vlastností efektivní zbraně. Celkově se zdá, že zkoumaný meč nebyl vyroben tak, aby co nejlépe obstál v boji. Nicméně nemůžeme tvrdit, že tak nebyl využíván (na tuto odpověď si musíme ještě počkat až skončí traseologické analýzy). Musíme si však uvědomit, že i nekované meče určitou zátěž snesou.“ (P. Krištuf, 2020). Předmět tedy zřejmě nebyl využíván jako zbraň, neboť byl odlit ,,nekvalitně“ a následně uložen do země jako „úlitba“bohům, což by napovídalo i uložení sekerky.

Na další analýzu netrpělivě čekali jak odborní pracovníci, tak i nálezce, který se přihlásil o nálezné. Jednalo se o potvrzení vzorku zeminy v místě nálezu s mikroskopickými částečkami na povrchu meče. Vzorky zeminy byly zaslány na expertízu do Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV v Telči, který potvrdil, že odebrané vzorky zeminy souhlasí s mikroskopickými částečkami na povrchu meče, a nález tedy pochází z místa daného určení (Alberto Viani, 2020).

Co bude dál? Meč se sekerkou se po těchto analýzách vrátí do našeho kraje – nejdříve bude vystaven v Zemském muzeu v Opavě, v Městském muzeu v Javorníku, aby nakonec svoji pouť ukončil ve stálé expozici Vlastivědného muzea Jesenicka.

Milan Rychlý