Díl šestý: Nebojme se hledat v digitalizovaných tiscích I

Publikováno 28. března 2020

Fenomén digitalizace zažívá v posledních letech boom. U zrodu stála motivace poskytnout přístup k informacím velkému množství lidí a chránit vzácné tisky před živelnými katastrofami. Digitální kopie nabízejí mnoho výhod, jakýsi limit však představuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, jenž umožňuje zveřejňovat dokumenty až po určité lhůtě (od uplynutí smrti autora či vytištění).

Dnešní úvodní lekce seznámí s naši největší databází digitálních kopií. Tyto (nejen) knižní fondy národního kulturního dědictví spravují Národní knihovna v Praze a Moravská zemská knihovna. Samotná webová aplikace se jmenuje Kramerius a zpřístupňuje monografie a periodika od 19. do 21. století. Databáze měla v roce 2019 přes 50 mil. stran digitalizovaného textu.

Přístup do aplikace najdeme na webu Národní knihovny, resp. na odkaze Digitální knihovna (obr. 1). Ta je tvořena několika sekcemi Manuscriptorium (rukopisy a staré tisky), Kramerius ver. 3 a 5 a Webarchiv (obr. 2). Postupně se podíváme na všechny.

Dnes to bude Kramerius 5 – nové rozhraní (obr. 3). Odkaz nás navede přímo na stránku (obr. 4). Čtenářům je umožněn přístup bez rozdílu, k některým textům je ale nutné mít registraci u zmíněných knihoven. Podívejme se, co Kramerius nabídne bez registrace (obr. 5). Výběr se poněkud zúží, i tak je ale textů stále dost. Buď se můžeme vydat na výpravu bez jasného cíle, nebo zvolit nějaké klíčové slovo. A protože nedávno zaznělo jméno Josefa Lowaga, vydáme se po jeho stopách (obr. 6). J. Lowag není pro digitální knihovnu neznámým pojmem a nabízí několik zmínek, mezi nimi též Illustrierter Führer durch das Sudetengebirge (obr. 7). Po kliknutí se již kniha virtuálně otevře a můžeme začít číst (obr. 8). Jsem si vědom, že kromě jazykových schopností musí být čtenář vybaven i znalostí tzv. švabachu, kterým jsou tištěné knihy psány až do 30. let. Tohoto problému si byli autoři Krameria též vědomi a aplikaci vybavili možností textového přepisu (obr. 9), která text přepíše a umožní i vložit do překladače. Práce se tak stává mnohem pohodlnější a příjemnější. Nicméně tiskařské stroje stejně jako současné technologie nejsou bezchybné, a tak se občas setkáme při přepisu se šotkem. Věřme ale, že v budoucnu bude těchto vad stále méně.

Pavel Žurek