Díl šestnáctý: Památka na požár města zazděná na Vodní tvrzi

Publikováno 7. dubna 2020

Přestože brány Vlastivědného muzea Jesenicka zůstávají návštěvníkům v těchto nelehkých časech stále uzavřeny, jeden sbírkový předmět si mohou kolemjdoucí i přesto prohlédnout na vlastní oči. Na opěrném pilíři Vodní tvrze, nalevo od vstupních dveří, se nachází kamenná deska s erbem vratislavského biskupa Františka Ludvíka z Neuburgu spojená s tragickou událostí ve městě, jež se odehrála na samém závěru 17. století.

Když se v průběhu druhé poloviny 16. století stal Jeseník stolním statkem biskupství, začal na zámku sídlit vrchnostenský hejtman. Poblíž se rozkládal biskupský dvůr – jeho součástí byly ovčinec, sladovna, sušárna lnu či pivovar. Statek však v roce 1696 podlehl (spolu s dalšími 80 domy, školou či kostelem s farou) požáru, který údajně zavinila neopatrná služka na bělidle. Biskup své majetky obnovil a na památku této události zasadil do jedné z nových budov dvora, patrně sušárny sladu, desku z kladského pískovce o rozměrech 135 x 108 cm. Hlavou diecéze byl v té době František Ludvík Neuburský (1664–1732), syn rýnských vévodů a švagr Leopolda I., rakouského císaře. Vazby na vídeňský dvůr mu zajistily rovněž další důležité funkce a obročí – stal se taktéž velmistrem Řádu německým rytířů, wormským biskupem a načas rovněž arcibiskupem dvou diecézí, trevírské a mohučské. Tuto kumulaci funkcí právě názorně dokládá složitost jeho erbu, který nechal zhotovit také na této desce.

Pozůstatky biskupského pivovaru stály v okolí Vodní tvrze až do 60. let minulého století, než byly definitivně zbourány. Na jejich místě dnes stojí budova Jesenky. Deska s erbem se však ztratila již o mnoho let dříve a byla na počátku 20. století nalezena poblíž v řece Bělé. V roce 1915 byla správcem městského muzea zazděna do pilíře tvrze. Před devíti lety prošla restaurátorským zásahem.

Jan Petrásek