Díl třiadvacátý: Edelstein – monument středověké fortifikační architektury
Díl třiadvacátý: Edelstein – monument středověké fortifikační architektury

Díl třiadvacátý: Edelstein – monument středověké fortifikační architektury

Publikováno 14. dubna 2020

Hrady, hrádky či tvrze patří z historického hlediska k jedněm z nejvýraznějších dokladů specifické středověké architektury a každodenního života nejen vysokých vrstev tehdejší společnosti. Vedle mnohých dodnes dochovaných hradů, jako jsou např. Bezděz, Bouzov či Karlštejn, však existují i jiné, z nichž toho dnešnímu člověku moc k „pokochání“ nezbylo. Přesto i tyto tzv. zříceniny mohou vyprávět velmi zajímavý příběh. Jednou z takových je i Edelstein, ležící v nadmořské výšce okolo 690 m n. m. na severním výběžku Příčného vrchu nedaleko Zlatých Hor.

Jméno hradu bylo pravděpodobně odvozeno od těžby vzácných kovů (edel – vzácný, ušlechtilý), především pak zlata, jež se ve zdejší oblasti získávalo již od počátku 13. století. Neméně zásadní byla i jeho role v ochraně obchodní trasy vedoucí z Vratislavi, přes Nisu, Głuchołazy na Bruntál a následně na Moravu.

Hradní jádro, dnes kompletně zarostlé stromy, mělo dle názorů kastelologů tvar nepravidelného lichoběžníku s rozměry 120 x 65 metrů. Hradní areál byl nehlubokým příkopem rozdělen na dvě nestejně velké části. V té západní se nacházel nejen vchod do hradu, ale i stěžejní část opevnění včetně věže ve tvaru válce o průměru 7 metrů, jež byla zasazena do mohutné zdi. Hradby posilovala také bašta, umístěná v rohu lichoběžníku. K samotné hradební zdi přiléhaly obytné prostory. Ve druhé, slabší části opevnění byly umístěny méně důležité hospodářské budovy, z nichž se však do dnešní doby, podobně jako u obytných prostor, vzhledem k sesunutí nic nedochovalo.

V písemných pramenech vystupuje hrad poprvé v roce 1281, kdy opavský kníže Mikuláš I., nemanželský syn Přemysla Otakara II., vyzval jeho držitele bratry z Linavy, aby poskytli vratislavskému biskupovi náhradu za škody, jež svými loupeživými výpravami způsobili na jeho území. Když neuposlechli, hrad jim byl odňat a Mikuláš jej věnoval vratislavskému biskupskému stolci.

Vratislavští biskupové byli ovšem v průběhu dalších desetiletí jen jedním z mnoha držitelů Edelsteinu, jelikož jeho výhodná poloha sváděla zrak mnohých významných rodů, které si brousily zuby na místní nerostné bohatství. Mezi jeho majitele tak můžeme započítat např. další členy opavské větve Přemyslovců, krále Jana Lucemburského nebo opolsko-hlohovského knížete Bolka, který hrad opravil po velkém požáru v roce 1440, při němž byly zničeny i městské listiny Zlatých Hor.

Po opravě ovšem hrad „vydržel“ pouze 27 let. Kvůli obsazení husity byl 16. července 1467 dobyt a definitivně pobořen vojsky vratislavského biskupa Jošta II. z Rožmberka.

Kamil Tomášek


Soupis všech publikovaných dílů zde.
 
Fotografie
Rekonstrukce podoby hradu k roku 1467 (zdroj: KOUŘIL, P., PRIX, D., WIHODA, M.: Hrady českého Slezska. Brno-Opava 2000, s. 78).
Zřícenina hradu Edelstein, výřez ze Scultetovy mapy Nissko-grotkovského knížectví z roku 1649 (zdroj: JOANIDIS, S.: Zlaté Hory v Jeseníkách. Letopisy. Zlaté Hory 2004, s. 20).
Pohlednice ruin Edelsteinu (zdroj: SOkA Jeseník, f. Sbírka pohlednic a fotografií Státního okresního archivu Jeseník 1860–2010. Pořadač 19/44).