Díl pětadvacátý: Skutečně Švédové dobývali Vodní tvrz?

Publikováno 16. dubna 2020

Není to v dnešních dnech rozhodně poprvé, co výjimečná situace uzamkla brány Vodní tvrze. V roce 1646 údajně do Jeseníku přitáhlo švédské vojsko a pokusilo se, nakonec neúspěšně, objekt dobýt. Se stoprocentní jistotou lze však konstatovat pouze to, že záměrem Švédů by v takovém případě nebyla prohlídka muzejních expozic. Nedisponujeme totiž žádnými přímými důkazy, že by kdy skandinávští knechti učinili proti městu nějaký výpad.

Příběh se znaky pověsti vznikl nejpozději počátkem 20. století v souvislosti s nálezem kamenného kříže s vytesanými nápisem upomínajícím na zavraždění místního kata Michala Wachsmana rukou Švédů v roce 1646. Nevíme, zda jesenické obyvatelstvo udržovalo po generace paměť o této události závěru třicetileté války před vykopáním kříže, nález však umožnil spojit kusé údaje písemných pramenů s lidskou fantazií. Výmluvný případ představuje především olejomalba jistého Plocka, zachycující poněkud romantizující a dramatickou scénu dobývání tvrze. Obraz je nepřesvědčivý již jen tou skutečností, že zobrazuje tvrz v podobě, jakou získala až sto let po domnělé události, kdy bylo dostavěno její druhé patro. Ostatně tři údajné švédské dělové koule, jež mají dobývání připomínat a které lze dodnes v průčelí spatřit, jsou umístěné nesprávně rovněž až v tomto nejvyšším podlaží.

Ze starší literatury, která se navíc opírá o blíže neurčený a tedy stěží dohledatelný pramen, víme pouze to, že měl jesenický hejtman proti přibližujícím se nepřátelům povolat ze zálohy do pohotovosti 60 dobře vyzbrojených mužů. Během roku 1646 skutečně probíhaly ve Slezsku menší boje mezi císařskou a švédskou stranou, což spolu s údaji na kříži oprávněně dovoluje uvažovat o přítomnosti alespoň nepočetné posádky Švédů v okolí. Ti se však spíše než s dobýváním nestrategické tvrze spokojili s pleněním nechráněných objektů. Při jednom takové loupeživém výpadu mohlo dojít právě k usmrcení místního kata, jehož obydlí se nacházelo na periferii města. V přírůstkové knize muzea, ve které je jako první sbírkový předmět zapsán právě zmíněný kříž, je v původním německém zápisu z roku 1901 uveden pouze přepis nápisu, zatímco v později doplněném českém překladu je již doplněno, že byl kat zastřelen při dobývání zámku. Uběhlo několik let a legenda byla na světě!

Jan Petrásek