Díl sedmadvacátý: Vznik první zemědělské školy na Frývaldovsku III

Publikováno 18. dubna 2020

První světová válka si vyžádala mnoho obětí z řad vyučujících, žáků a jejich rodin, o čemž svědčí památník padlým absolventům a profesorům školy odhalený roku 1922, jímž byla nahrazena původní socha Josefa II. Přesto se část přeživšího profesorského sboru a žactva rozhodla ve studiu pokračovat. První poválečný školní rok (1918/19) byl zahájen již se 108 žáky.

Předválečné úvahy o přemístění tříleté hospodářské školy (do Javorníku, Krnova či Opavy) si vzhledem k narůstajícímu počtu žactva vyžadovaly rychlé řešení, neboť ve školním roce 1919/20 již instituci navštěvovalo 244 žáků. Nakonec se po živých debatách podařilo školu v Horních Heřmanicích obhájit a v letech 1922–1924 byly provedeny značné stavební úpravy, kdy se hlavní dvouposchoďová budova adaptovala pouze pro potřeby vyučování (učebny, kabinety, chem. laboratoř). Z původní stodoly byly vytvořeny pokoje pro studenty. Zbývajících 40 žáků bylo umístěno spolu s profesory do Vidnavy (všichni žáci měli povinnost bydlet na školních internátech za poplatek 320 Kč).

Úspěch zdejší školy lze rovněž vyčíst z dalších indicií. V roce 1920 byl název změněn na Vyšší hospodářskou školu se čtyřletým studijním programem. Od roku 1924 byly realizovány krátkodobé kurzy, např. lidově-vědecký kurz (určen pro prakticky orientované pokročilejší rolníky), kurzy pro učitele zemědělských lidových a obecných škol aj. Již dříve zmíněné rozsáhlé školní pozemky zůstaly v majetku školy beze změny, a umožnily tak i pořádání specializovaných kurzů seznamujících např. s chovem včel, výrobou sýrů aj.

Přesto se v souvislosti s reformami a vznikem správního celku Země moravskoslezské v roce 1925 Zemská správní komise pro Slezsko usnesla, že zdejší Vyšší hospodářskou školu uzavře a ponechá jen jediný ústav tohoto typu, a to v Novém Jičíně. Maturitní zkoušky konané v roce 1929 tak byly poslední. Celkově v letech 1872–1929 školu navštěvovalo 1 010 žáků, z nichž 756 zdárně odmaturovalo. Většinu žactva tvořili jedinci německé národnosti (70 %), následovali Češi (16 %), Poláci (9 %), další studenti pak pocházeli např. z Horního Slezska, či dokonce daleké Albánie.

Volný čas byl žáky využíván v četných zájmových kroužcích (především sportovního zaměření), dále návštěvami výstav zemědělských a lesnických spolků nebo tanečními a společenskými kurzy, příp. zábavami.

Pavel Žurek