Díl padesátý: Propadlina Žebračka, doklad nebezpečí poddolovaných lokalit

Publikováno 11. května 2020

Muzea a galerie se napříč republikou po dvou měsících opětovně otevírají, mnozí se vydají též do přírody. Jesenické turisty a nadšence montanistických památek bych chtěl nicméně vyzvat k opatrnosti, aby nevstupovali do puklin vzniklých přívalovými dešti, případně do násilně otevřených starých důlních děl. Jen na Zlatohorsku se nachází přes 130 km chodeb o několika patrech, a přijít k úrazu je tak mnohem jednodušší než narazit na zlatou žílu...

Ještě než začne vegetace plně bujet, ze silnice II. třídy č. 445 směřující z Vrbna pod Pradědem do Zlatých Hor lze spatřit rozsáhlou propadlinu vzniklou v polovině 80. let v oblasti, kde se těžily monometalické rudy. Ložisko Žebračka bylo od roku 1961 těženo tzv. komorovým způsobem na ploše cca 300 x 200 m. K samotnému propadu došlo v čase obědové přestávky 3. dubna 1985, záhy po oplocení lokality. Naštěstí se shodou okolností nikomu nic nestalo. Zborcením vznikla propadlina o velikosti 60 x 30 x 50 m a hloubce 65 m. Nutno říci, že hloubka byla posléze snížena na cca 40 m odstřelem nebezpečného převisu na východní straně a navezením stavebního materiálu. Vliv odpadu na profil je nepatrný.

Od roku 1994 je důlní dílo kulturní památkou České republiky a slouží jako doklad středověké důlní těžby, po níž dodnes zůstaly komíny a ústí štol, které lze spatřit na dně a stěnách dobývky a propadu těžební komory z roku 1985. Na západní straně se nachází část haldy.

Dnes vede k propadlé dobývce neoznačená panelová komunikace z Heřmanovic do Zlatých Hor a okolí je důkladně zajištěno drátěným oplocením, nicméně probíhají přípravy zpřístupnění s vyhlídkovou plošinou na hraně propadliny.

Vzhledem k bezpečnosti je nutné, aby místo riskantních expedic volili turisté hojné, povětšinou výborně značené turistické stezky, z nichž mnohé jsou již opatřeny informačními tabulemi. Stezky se nacházejí po celém regionu a návštěvníkům představují bohatost zdejšího kraje ať už v oblasti životního prostředí (výskyt rostlin, živočichů atd.), historicko-báňské (hornické naučné stezky) či historicko-urbanistické.

Jednou z unikátních památek nacházející se přímo v Jeseníku je bezesporu i sídlo Vlastivědného muzea Jesenicka, tedy budova Vodní tvrze, jejíž expozice se návštěvníkům po dvou měsících opětovně otvírají.

Těšíme se na Vás.

Pavel Žurek