Díl sedmnáctý: „Painted by Emily Baronin von Steregen in Freiwaldau“

Publikováno 5. listopadu 2020

Otevření se města Jeseníku hranicím velkého světa, rozprostírajícího se mnohem dále než jen za pás okolních pohoří a hlubokých lesů, které je spojeno především s rozkvětem Priessnitzových lázní, sem přibližně od 30. let 19. století přilákalo stovky, ba až půldruhého tisíce návštěvníků ročně. Mezi ně náleželi rovněž slovutní umělci, zvláště výtvarní. Zatímco zdejší tvorbu malířů, jako byli např. Carl Goebel či Carl Riedel, jejichž díla zachycují vodoléčbu nebo zpodobňují Priessnitze a jeho nástupce J. Schindlera, máme pečlivě zdokumentovanou, jiná a neméně významná jména zůstala doposud v pozadí zájmu a jejich díla ukrytá v depozitářích.

Mezi takové umělce bychom s klidem mohli zařadit rovněž malířku Emily baronku von Stregen Glauburg, roz. Schmack. Narodila se v roce 1817 v Londýně místnímu velkoobchodníkovi, matka pocházela z rodiny Wüsterfeld a byla neteří známé cestovatelky, jedné z prvních žen-objevitelek a autorky cestopisných knížek Idy Pfeiffer. Emily studovala na Královské umělecké akademii malbu se zaměřením na žánrové obrazy, interiéry, figurální obrazy a portréty. Po ukončení studia v roce 1844 odešla z Anglie a po kratších pobytech (např. v Benátkách) se nakonec usadila ve Vídni a stala se profesionální malířkou. Tvořila zejména portréty. V roce 1856 přesídlila do Štýrského Hradce a za dalších pět let se provdala za Ludvíka Stregena von Glauburg, původem z Frankfurtu nad Mohanem. Nejpozději od roku 1870 žila a tvořila v Jeseníku, kde strávila nejméně pět let. Zemřela v roce 1880 v dolnorakouském Mödlingu.

Ohraničit její působení v našem městě lze prokázat na základě signování několika děl, jež jsou nabízena v aukčních síních, a především na čtyřech obrazech ve vlastnictví jesenického muzea. Jde o pro ni typické portréty, pojaté realisticky a oděné do teplých barevných odstínů. Na třech obrazech jsou zachyceny neznámé ženy, čtvrté dílo (zároveň párový obraz k portrétu mladé dívky) lze díky autorčině signifikaci na zadní straně ztotožnit s majorem Carlem (Charlesem) Pfintnerem. Neznámý důstojník, oděný na obraze do uniformy s čabrakami, však po nedlouhé chvilce bádání vystoupil z příslovečné jesenické mlhy a mohl být identifikován s důstojníkem 3. husarského pluku, od roku 1850 ve vlastnictví prince Karla Bavorského. Do této jízdní složky rakouské armády nastoupil nejpozději v roce 1851 v hodnosti nadporučíka (Oberleutnant), po čtyřech letech služby povýšil na rytmistra (Rittmeister) 2. třídy a za další čtyři léta se stal rytmistrem 1. třídy. Po více jak desetileté službě odešel v roce 1867 do penze. Ještě předtím mu byl udělen čestný titul. Zda se v roce 1875 nechal zvěčnit štětcem Emily Stregen v Jeseníku v rámci své lázeňské léčby a jestli sem podobný záměr přivedl rovněž malířku či jejího manžela, to jsou cíle dalšího badatelského úsilí.

Jan Petrásek